Nejlepší káva je čerstvě upražená. To věděly hospodyňky už na  začátku minulého století. S rozvojem průmyslu se ale domácí  pražení zcela vytratilo a na desítky let se pražení kávy, přinejmenším v našich končinách, stalo záležitostí velkovýroby. S příchodem nového století se ale tradice malého pražení vrátila.  Hozenou rukavici nepříliš obsazeného trhu zvedl kněz Petr Gatnar, který si ze studií v Římě přivezl zpět domů lásku k italské kávové kultuře. Zaujalo ho, že i v té nejzapadlejší římské kavárně na předměstí dostane host dokonalé espresso z čerstvě upražených zrn. Své zkušenosti chtěl přenést i do Olomouce. Tak se hned na počátku ocitl v začínající firmě jeho synovec Petr Rajt, který měl zkušenosti z gastronomie a obchodu, ale pražení jej teprve čekalo. "V podstatě jsem byl vhozen do vody. Tehdy neexistovala ve střední Evropě škola pro pražiče. Byla to hektická doba plná pokusů a omylů, ale donutila mě dokonale prozkoumat a poznat procesy, které souvisejí s kávou od její sklizně, přes přepravu, skladování, pražení až po balení a prodej," vzpomíná. Aby přišel procesu pražení na kloub, sbíral mladý podnikatel staré pražičky a zkoušel různé způsoby pražení kávy. První roky mu byl věrným druhem dokonalý repasovaný německý stroj z roku 1938. "Dnešní moderní stroje jsou v základu stejné jako jejich skoro sto let staří pradědové, jen jsou vybaveny mnoha čidly a pokročilou elektronikou," říká Rajt.